Pohyby zboží ve skladu

Pohyby zboží ve skladu jsou jedním ze základních procesů, které mají místo v objektu tohoto typu. Zboží je ve skladu uskladněno dočasně. Každý výrobek, který do skladu dorazí, ho také někdy opustí. Pohyby zboží ve skladu mohou být, v závislosti na společnosti, jednoduché nebo složité, mohou se lišit počtem a druhem operací, které jsou s nákladem uvnitř skladu prováděny. Různé druhy pohybů zboží je možné zobrazit pomocí jednoduchých schémat.

Druhy pohybů

Pohyby materiálu to jsou pohyby jednotek po jejich přijetí do skladu, pohyb uvnitř skladu a také ve chvíli jejich vydávání.

Jednoduchý pohyb. Pro pochopení, jakým způsobem jsou tyto pohyby prováděny, bude předveden nejjednodušší pohyb. Vyskytuje se po dodávce nákladových jednotek odeslaných dodavatelem bez jejich dekonsolidace.

Pohyby zboží – příklad jednoduchého pohybu zboží ve skladu

 

Střední pohyb. V pohybu tohoto druhu se pohyby začínají komplikovat. Takový pohyb zboží se vyskytuje ve skladech s jednoduchými nebo spojenými kompletačními operacemi, obvykle v případě, když jsou dodávány plné palety.

Střední pohyb zboží ve skladu

Komplexní pohyb. Některé sklady mají různé operační zóny v závislosti na druhu výrobků a jejich spotřebě. Obvykle se v nich nacházejí zóny nepřímých překládek a mohou být nutné různé pracovní procedury, které vyžadují pohyby se střední nebo vysokou složitostí. Na následujícím schématu je prezentován příklad takových objektů a pohybů zboží, které se v něm vyskytují.

Komplexní pohyb zboží ve skladu

 

Každý komplexní pohyb zboží, který je přidán k systému práce, je navýšením nákladů, které má vliv na celkový výsledek procesu skladování. Čím větší je dekonsolidace nákladových jednotek, tím větší je její vliv na náklady. Operace kompletace mají největší vliv – do 60 % – na celkové náklady procesu skladování. Z toho vyplývá význam navrhování těchto zón.

Navíc čím je sklad větší, tím delší je dráha, kterou musí urazit překládková zařízení a také zaměstnanci, a proto je také vyšší celkový náklad na tuto operaci. V objektech, ve kterých je pohyb intenzivní, je třeba zvážit možnost zavedení automatizace v souladu s principem „zboží k operátorovi“ místo „operátor ke zboží“.

Kompletační sklad vytvořený podle principu „operátor ke zboží“.

Kompletační sklad vytvořený podle principu „operátor ke zboží“.

 

Kompletační sklad vytvořený podle principu „zboží k operátorovi”.

Kompletační sklad vytvořený podle principu „zboží k operátorovi”.

 

Jak je možné si domyslet, základní význam má také lokalizace zboží v závislosti na jeho spotřebě nebo objemu. Čím blíž překládkových ramp se nachází zboží s největší poptávkou nebo s největšími rozměry, tím menší jsou náklady na překládku.

Dobrým příkladem může být sklad, ve kterém jsou volně ložené jednotky kompletované přímo. Jedna paleta může obsahovat stovky prodejních jednotek, takže jejím přesunem v rámci jedné operace můžeme ušetřit stovky pohybů, které by bylo třeba provést, pro přípravu každého volně loženého zboží.

Všechny operace musí být provedené nějakým operátorem, strojem nebo operátorem a strojem současně. V souvislosti s tím je velmi důležité, aby jeden operátor provedl v určeném čase co nejvíce operací tzn. aby danou operaci provedl v co nejkratší době. Výše uvedený princip je použitelný pro všechny skladovací operace, ale v případě kompletace má zvláštní význam, protože kompletace je operací, která vyžaduje provedení největšího počtu pohybů.

 

Obrátkovost zboží: A-B-C

Sklad malých prvků určený pro malé kovové výrobky, průmyslové materiály, nářadí a stavební materiály.

Sklad malých prvků určený pro malé kovové výrobky, průmyslové materiály, nářadí a stavební materiály.

 

Dalším klíčovým faktorem, který má vliv na rychlost a cenu operace je poptávka po výrobku nebo zboží. Zboží s největší poptávkou se musí nacházet co nejblíž přijímacích a odesílacích ramp. Za tímto účelem se používá termín obrátkovost. V závislosti na spotřebě jsou výrobky rozděleny na:

A. Rychloobrátkové výrobky: jsou přijímány a odesílány kontinuálně. Poptávka po těchto výrobcích je velmi velká.
B. Středněobrátkové výrobky: jsou přijímány a odesílány s normální frekvencí, v menším množství než výrobky ze skupiny A.
C. Nízkoobrátkové výrobky: to jsou výrobky, které jsou ve skladu nejdelší dobu a poptávka po nich není velká.

Ve většině skladů platí princip 80/20 (tzv. Paretův diagram), v souladu se kterým se  80 % prodeje soustřeďuje na 20 % výrobků a 20 % prodeje odpovídá 80 % zbývajících výrobků.

 

Paretův diagram

Paretův diagram.

 

Přístup k pohybům materiálu musí být různý v závislosti na obrátkovosti A, B nebo C. Níže jsou uvedené dva příklady kritérií, které je možné použít:

Rozmístění výrobků ve skladu podle jejich obrátkovosti.

Rozmístění výrobků ve skladu podle jejich obrátkovosti.

Rozmístění v regálu (obvykle se používá pro kompletaci)

Rozmístění v regálu (obvykle se používá pro kompletaci).

 

V prvním příkladu jsou výrobky A umístěné blíž zóně příjmu a odesílání. Ve druhém příkladu jsou výrobky A umístěné v zóně skladovacího regálu s nejlepší ergonomií.

Pro vytvoření co nejlogičtějšího uspořádání daného skladu, je třeba analyzovat každý případ. Tento úkol nemusí být úplně jednoduchý, protože pravděpodobně existují podmínky, které je třeba zohlednit.

Někdy je vhodné umístit výrobky podle skladovacích systémů, aby bylo možné využit dostupný prostor nejlepším možným způsobem. Ale v jiných situacích je nejdůležitější rychlost a nejkratší možná doba provedení operace. Pokud je to možné, je třeba se snažit o spojení těchto dvou faktorů.

Příkladem, který je dobrou ilustrací, je typické spojení paletových regálů a vjezdových regálů, přičemž rychloobrátkové výrobky jsou obvykle skladované na paletových regálech.

 

Návrhy týkající se pohybů zboží a obrátkovosti

Pokud budou výrobky správně rozmístěné podle jejich spotřeby, překládka bude správně prováděná, pořadí pohybů bude správné a místa nepřímých procesů budou správně lokalizované, potom mohou být snížené náklady na manipulaci, čímž může být sklad efektivnější.

Pro vytvoření optimálního skladu je podstatná správná volba skladovacích zařízení, tzn. druhu použitého systému a také zdvižných vozíků nebo zařízení pro blízkou dopravu.

Jednotlivé skladovací systémy (paletový, vjezdový, spádový atd.) prezentované v jiných článcích mají různé vlastnosti, které způsobují, že tyto systémy jsou optimální pro danou situaci. Použití dobrého systému řízení skladu (WMS) je pro dosažení cílů určených v tomto bodě nezbytné.

Další články v této kapitole

Missconfigured or missplaced portlet, no content found
Dynamic Content: false
Master Name: Manual-almacenajebanner
Template Key:
Missconfigured or missplaced portlet, no content found
Dynamic Content: false
Master Name: Banner-Software-Solutions
Template Key: